neděle 8. listopadu 2009

Amster

První zahraniční výlet k oranžovym sousedům se bez chyby poved. Vůbec to tak ale ze začátku nevypadalo, protože jsem chytře zvolil datum odjezdu na stejnej den, jako se v Belgii stávkovalo na tratích. Bohužel jsem tim ztratil vlastne celej den v Amstru, protože poslední volnej autobus byl až kolem 5 odpoledne. Bus nás všechny vyplivnul na nádraží Amstel, která je několik zastávek metrem od Central Station, kde jsem se měl setkat s Petrem. Dojem z metra byl dost hroznej. Většina lidí zmaštěná, vagóny vypadaly jako ty na Béčku v Praze tak deset let zpátky, všude špína, omlácený stanice a divný rastalidi. Odtud to ale už jelo parádně. Vzali jsme to rychle na Heinekena a pak se přesunuli do nejaký hospody s live music, kde jsem snad poprvý za erasmus měl pulitr piva (teda ten den před odjezdem jsem jestě měl Guiness do půlitru, ale to neni pivo moc no pro mě). Byl to pils Budels a chuťově to šlo. Pak jsme pokračovali dál a dál Amsterdamskejma putikama a do 6ti lůžkovýho pokoje v hostelu jsme busem za 3.5€ dorazili někdy kolem 3tí.

Další den byl ve znamení střízlivého poznávání vlastního města. Po královský snídani, která i snoclehem stála 13€, jsme se přes Westertoren, což je kostel s nejvyšší věží v Amstru, kolem kanálů dostávali víc k centru. Když se tak procházíte centrem po mostech, praští vás do očí, jak skoro žádnej dům nedrží stejnou polohu ani sklon, se kterym byl postavenej. Voda v kanálech asi dost často podmílá základy a pak se jim to tak všechno hroutí. Je to dost patrný i z fotek, viz picasa. Než jsme se vrhli na museum Madame Tussaud, které je hned vedle královského paláce a pomníku obětem 2. světové války, zastavili jsme se v Begijnhofu. Begijnof je katolický kostel ve vnitrobloku, ve kterém žily svobodné ženy a jeptišky už někdy ve 14. století. Kdyby o tom Petr nevěděl, vůbec bych si toho nevšim. Vchod do vnitrobloku vypadá prostě jako každý jiný domovní dveře a nějak extra značený to taky neni. Za zmínku určitě stojí návštěva brusírny diamantů, kde nás nechali v ruce prohlídnout diamanty za tisíce eur. Docela nás vyvedly z míry ceny prstenů s menšími kameny. Krásnej prsten se dá pořídit třeba i za 300€ a máte jistotu, že jsou to fakt diamanty. Ideální na spojejí rozloučení se svobodou a výběru vázacího kroužku ;) Na konec nezbylo nic jinýho, než slavnej Red Light district s výlohama plnejma polonahejch slečen na prodej. O tolik větší, než u nás v Antverpách to nebylo, ale brutální sexuální pomůcky a fotky penisů v nadživotní velikosti tady fakt nemáme ;D Tečku za parádním výletem obstarala předražená pinta Amstelu v příjemný hospůdce.
Dík Petrovi za skvělý průvodcování ;)

Foto:

http://picasaweb.google.com/hannigula

1 komentář:

  1. Tjn, docela by mě zajímalo, jak tam staví ty základy. Když jsou tam všude kanály a je to skoro celé "na vodě" ...

    OdpovědětVymazat