Mechelen #2

Tentokrát se mi Mechelen ukázal v decentně jiném světle. No asi víte, že jedna moje velká láska pořád ještě trvá a jen tak se to zabalit nechystáme. No a právě ta mě v jeden říjnový večer zatáhla opět do Mechelenu..

Sraz s bouncem a Flappym. Ten večer poprvé naživo. Přestože hrajem už skoro deset let tu samou hru. Takových srazů už pár proběhlo a ani tentokrát se průběh od standardního moc nelišil. Ikdyž ty lidi neznáte v reálném světě, stejně si nějak sednete. Máte vášeň pro stejnou věc a to nějak ustí i k tomu, že se můžete bavit i o "normálních" věcech stejně, jakoby jste byli dlouholetí přátelé.
Nic méně plán byl stanoven jasně - co nejvíc drinků v co největším počtu barů, hospod nebo klubů. Více méně o srazu vlastním není co víc psát - vypilo se dost a náramně jsem si to užil.

Naštěstí piv jsme několik ochutnali, tak zkusím napsat něco málo o...

Tripel Karmeliet

Pivo vařené dle původní receptury stejným způsobem již od roku 1679, kdy se o jeho přípravu staral řád Karmelitů. Jako většina belgických piv i Karmeliet má speciální sklenici a způsob, jakým se do ní pivo nalévá. Obsah alkoholu je vyšší než jsme zvyklí - 8,4% (je to tripel - to už samo o sobě znamená sladší chuť díky vyššímu procentu alkoholu). Co se týká subjektivního názoru na chuť, musím říct, že tohle pivo je naprostou harmonií pro moje chuťové buňky. Jemné, ani hořké, ani příliš nasládlé. Jednoduše to musíte zkusit sami.

http://www.karmeliet.be/

Delirium Tremens

Další kousek je ovšem něco pro opravdové gurmány. Pivo samotné je dost těžké sehnat i v Belgii. Není se čemu divit, tohle pivo obdrželo v roce 1998 titul Nejlepšího piva světa na mistrovství v Chicagu (lmao!). Jedná se o produkt rodinného pivovaru s historií sahající až do roku 1654. Pivovar byl ale značně poškozen za 2. sv. války a pivo odtud začalo znovu téci teprve v roce 1989. Delirium se skladuje v keramických lahvích z Kolína nad Rýnem. Těžko ríct v čem je to kouzlo...jestli v tom má prsty mistr sládek nebo keramika. Každým pádem je tohle pivo naprostá slast. Hustá pěna se držela na hladině dokud jsem pivo nedopil a měl jsem pocit, že piji pivo s jemně ovocnou příchutí, ačkoliv druh jsem nebyl schopný blíže identifikovat. Tohle je prostě kousek k nezaplacení. Pokud na tuhle lahůdku jakoukoliv náhodou kdesi narazíte, neváhejte objednat, ať už po vás budou chtít cokolov. Jen upřesním, že Delirium Tremens obsahuje 8,5% alkoholu.

http://www.delirium.be/

Amster

První zahraniční výlet k oranžovym sousedům se bez chyby poved. Vůbec to tak ale ze začátku nevypadalo, protože jsem chytře zvolil datum odjezdu na stejnej den, jako se v Belgii stávkovalo na tratích. Bohužel jsem tim ztratil vlastne celej den v Amstru, protože poslední volnej autobus byl až kolem 5 odpoledne. Bus nás všechny vyplivnul na nádraží Amstel, která je několik zastávek metrem od Central Station, kde jsem se měl setkat s Petrem. Dojem z metra byl dost hroznej. Většina lidí zmaštěná, vagóny vypadaly jako ty na Béčku v Praze tak deset let zpátky, všude špína, omlácený stanice a divný rastalidi. Odtud to ale už jelo parádně. Vzali jsme to rychle na Heinekena a pak se přesunuli do nejaký hospody s live music, kde jsem snad poprvý za erasmus měl pulitr piva (teda ten den před odjezdem jsem jestě měl Guiness do půlitru, ale to neni pivo moc no pro mě). Byl to pils Budels a chuťově to šlo. Pak jsme pokračovali dál a dál Amsterdamskejma putikama a do 6ti lůžkovýho pokoje v hostelu jsme busem za 3.5€ dorazili někdy kolem 3tí.

Další den byl ve znamení střízlivého poznávání vlastního města. Po královský snídani, která i snoclehem stála 13€, jsme se přes Westertoren, což je kostel s nejvyšší věží v Amstru, kolem kanálů dostávali víc k centru. Když se tak procházíte centrem po mostech, praští vás do očí, jak skoro žádnej dům nedrží stejnou polohu ani sklon, se kterym byl postavenej. Voda v kanálech asi dost často podmílá základy a pak se jim to tak všechno hroutí. Je to dost patrný i z fotek, viz picasa. Než jsme se vrhli na museum Madame Tussaud, které je hned vedle královského paláce a pomníku obětem 2. světové války, zastavili jsme se v Begijnhofu. Begijnof je katolický kostel ve vnitrobloku, ve kterém žily svobodné ženy a jeptišky už někdy ve 14. století. Kdyby o tom Petr nevěděl, vůbec bych si toho nevšim. Vchod do vnitrobloku vypadá prostě jako každý jiný domovní dveře a nějak extra značený to taky neni. Za zmínku určitě stojí návštěva brusírny diamantů, kde nás nechali v ruce prohlídnout diamanty za tisíce eur. Docela nás vyvedly z míry ceny prstenů s menšími kameny. Krásnej prsten se dá pořídit třeba i za 300€ a máte jistotu, že jsou to fakt diamanty. Ideální na spojejí rozloučení se svobodou a výběru vázacího kroužku ;) Na konec nezbylo nic jinýho, než slavnej Red Light district s výlohama plnejma polonahejch slečen na prodej. O tolik větší, než u nás v Antverpách to nebylo, ale brutální sexuální pomůcky a fotky penisů v nadživotní velikosti tady fakt nemáme ;D Tečku za parádním výletem obstarala předražená pinta Amstelu v příjemný hospůdce.
Dík Petrovi za skvělý průvodcování ;)

Foto:

http://picasaweb.google.com/hannigula

Krav Maga

No jo. Tak zas tak dlouho bez pravidelnýho sportu to vydržet nešlo. Sice jsem udržoval docela solidní úroveň cvičení doma...ale když vás někdo nutí, je to prostě jinde.


První tréning proběhl minulou neděli a musím říct, že jsem z toho měl trošku smíšený pocity. Bylo to fajn, vyběhat se po pár týdnech zas jinym způsobem, ale úrověň technik a fyzická náročnost prostě nebyly nic extra. Z omylu mě vyvedlo až úterý, kdy do tanečního sálu přiběh Johny. Prostě týpek, do kterýho by fightera řekl asi každej. "Rozběhání" trvalo asi půl hodiny a potisk na tričku už se mi solí rozpustil asi v někde půlce. Vysoký tempo, střídání technik i partnerů, kliky, dřepy prostě všechno. Tréning pak přešel přes stop a lowkicky až k highkickům a po 90 minutách jsem se sotva doplazil do sprchy.

V přízemí haly, kde trénujem, je sympatická taverna s točeným Leffe a fajn cenama. Po každým tréningu se chodí na drink a musim říct, že jsem fakt nečekal tak vztřícný přijetí. Cvičí tam spousta fajn lidí; jeden asi 30ti letej týpek si mě tam vzal do parády, takže se naučim ještě víc. Sice mám fialový lokty a klouby, ale rozhodně to stojí za to. I ta brutální cena se dá nějak přežít, když si spočítám co všechno za ni dostanu.

No jinak se tu nic moc novýho neděje, párty pořád stejný, školu zvládám a pořád mě ze 70% baví, no a teď už mám konečně i přípravu na návrat domů. Tak když se semele nějaká maličkost, zas to sem hodim. Pokud to teda někdo ještě čte ;) A vlastně bych moh ohodnotit nějaký mooi belgische bier!

Mechelen a zpět

No musim říct, že v Mechelenu toho fakt moc k vidění neni. O víkendu je jízdný za polovic, což posílilo mojí chuť vyrazit i přes nepřízeň počasí. Po asi 40 minutové cestě jsme se ocitli na malém ospalém nádraží, kde počet policistů z neznámého důvodu značně převyšoval počet cestujících. Infocentrum bylo zavřené, ale směr centrum nám naštěstí poradila cedule. Na ulicích skoro nikdo nebyl, sem tam nějaký děcko na kole...prostě mrtvo. V neděli po obědě zbyde z Mechelenu jen pár ulic.
To, co pro mě dělá Mechelen vidění hodným, se objeví jen co přijdete na Market Square. Vysoká věž místní katedrály v bílém plášti z mrznoucích mraků vypadala úchvatně. No mrkněte sami, ale bohužel bylo hrozný světlo. Za fotku taky stojí místní radnice.


Náměstí sloužilo jako cíl pro jakýsi otevřený závod Mechelenem pro každého s kolem. Celá akce byla zaštítěná místní policií, která s sebou přivezla parádní atrakci.

No a pak už nezbylo než ochutnat místní specialitku, pivo od císaře Karla. 8,9% alkoholu, polotmavá sytá barva, poněkud sladší, ale bez nepříjemného sladového ocasu. Paráda :)

Cheap Beer Tour: First Strike

První z piváků, které projdou mojí lajckou testovací linkou, je ležák Schulten Brau. Cena €0.49 (asi 12,50Kč). Obsah alkoholu 4.9%. Pivo nemá výraznou chuť; snaží se vyznít jako pils, ale po pravdě k tomu má poměrně daleko. Rychle zvětrá, ale když se nešetří, dá se s úspěchem pít a studentské potřeby pokryje více než spolehlivě. Mám ho prvně a moje lednička ho asi dlouho neuvidí...za pár centů navíc se dá koupit skoro zlato ;) Ale to až po příštím nákupu. Na stránkách pivovaru se toho bohužel moc nedočtete.

Brusel / Brussels

Tak než spustím něco o hlavním městě Belgie, musím se podělit můj o dnešní vařící den. Zprvu jsem byl fakt v šoku, když jsem za 0.5 kg kuřecích prsou a pepřenku zaplatil €7, ale teď jsem s plnym s pupkem přešťastnej, že jsem neodolal. Touha po masu byla prostě silnější a stálo to za to. Musim taky dát za pravdu Martičce, kterou u nás nebaví náš sporák..no asi na tom něco bude, tady se mi všechno nějak líp daří.


Do Bruselu jsme odjeli courákem, což znamenalo prodloužení doby cestování asi tak o 50% z původních 40 minut. Většině z erasmus-cestujících včetně mě to ale bylo úplně fuk, protože jsme prostě vytuhli. Z chraplavých repráků zazněla francouzsky zastávka Luxemburk. Leží nedaleko od Evropského parlamentu, kde jsme si po poměrně drsné bezpečnostní prohlídce měli vyslechnout přednášku na téma EU a její orgány. No přestože mě todle moc nebaví, maďarský právník mluvil svižně, vtipně a hlavně prakticky a tak jsem ve finále skončil se spoustou informací, které bych měl dávno už vědět.. :)

Následoval přesun asi 15 minut směrem centrum. V jedné z místních hospůdek na nás čekalo reservé a k našemu překvapení i pivo zdarma (od katoliké školy !1!1!!!1!:D). Bohužel pokud jste někdo omylem někdy smíchal budvar s jablečnym džusem, dokážete si představit jak chutnalo tohle "pivo". Nemůžu Belgii upřít spoustu dobrých piv, ale z těch čtrnáctiset jich určitě většina povedená není. No budu to nadále zkoumat a patřičně testovat ;)


Na prohlídku bruselu nám zbyly jen 2 hodiny a osobně si myslím, že je toho tam k vidění mnohem víc. Každopádně s průvodcem jsme vstřebali i informace v knižních průvodcích neobsažené, takže to bylo ok. Nejstarší nákupní galerie v Evropě, pozůstatky hradeb z 16 stol., krásná synagoga, kterou bohužel nemám na žádný pořádný fotce. Je toho tam spousta a určitě se tam chci znova podívat a minimálně na celý den.


Všechny fotky z Bruselu naleznete na picase.

Přístav/Port

Nuda. Naprosto výstižné slovo pro dnešní exkurzi. V Antverpskym přístavu prostě neni co vidět. Teda kromě dvou chladících věží místní elektrárny a největší plavební komory na světě, ale to je opravdu vše. Možná bych z toho měl o něco lepší pocit, kdybychom víc než hodinu nechodili po "warehouses". Tohle slovíčko jsem nějak nebyl schopnej rozluštit, dokud jsme nedojeli autobusem na místo konání. Prostě skladiště. Velký skladiště, momentálně plný vody Vitel. A tak jsme chodili kolem palet, vysvětlovali nám, na co jsou ještěrky, jak se balí voda, že vlak jezdí po kolejích a ve finále čekali nesmírný úžas od všech zůčastných. No a k mému úžasu se ten úžas ostatních opravdu dostavil. Prostě všichni byli odvařený z ještěrek a paleťáků :) No abych zas jen nekritizoval... mrkněte níž..

First Note / První zpráva

První psaní se trošku zbrzdilo...ono se bohužel neni až tak čemu divit. Den co den do nas cpou Vlámštinu všemi otvory a když už fakt nemůžem, dotáhnou nás na naučný výlet. Ale nedejte se zmást, všechno je to parádní.

Trocha zděšení nastala hned po příjezdu - tam, kde jsem měl příštích několik měsíců bydlet, nikdo nebyl. Prostě správci nějak vypadlo že přijedu, a tak jediný co jsem mohl sledovat, byle hádka dvou muslimských rodin o něco. Nehraje roli o co, protože to mýmu strachu asi moc neubralo. Takhle fakt řvát umí málokdo ;) No ale nakonec jsem se do apartmanu dostal. Mam pokoj nakonci nudlovitýho bytu. Mám jedno okno. Ve stropě. Otvírá se rotací hliníkové tyče, jenž zapadá do pístu v okně. Počáteční lehký šok ze všeho kolem docela rychle pominul a vcelku jsem si to tady upravil tak, aby mi to vyhovovalo. Vedle mě bydlí Giedrius z Litvy a naštěstí je to fajn člověk. Bohužel mě přepadá hlad a musim se jit pokusit o tatkuv recept na spagety, takže zbytek ve zkratce:

-Antverpy jsou nádnerný město, ale bohužel levno tady pro Čecha zrovna neni..
-lidi v kurzech jsou až na vzácný výjimky super (v mym kruhu je poměr slečny/kluci 14/6), je tu asi 15 různejch národností
-Vlámština mě baví, ty lidi tu nechrochtaj, chrochtá se v Holandsku, tak na to bacha :)
-piva tu je spousta, nějaký super, jiný hrozný, obzvlášť to, co vydávaj za svoje NEJLEPŠÍ pivo ever
-po 5 pivech mi to z centra domů trvá 45 minut, s jedním zablouděním v ceně.

Nahodil jsem pár fotek na picasa, tak jen pro inspiraci. O víkendu napíšu něco místo tohodle rychloblábolu :)

Dag!
Webalba a picase Flemish Walk a Town Hall.