Mořský svět

Bylo mi řečeno, že tohle není nic unikátního. Že prej to maj v každým větším městě. No s tim našim pražským (skoro stejně drahym) mořskym světem se to teda srovnat absolutně nedá. Tady je totiž na co koukat.

Lenochod si tak lezl na stromech mezi navstevnikama. Dokonaly zvire. V pristim zivote budu lenochod.

 A nebo pruhledna meduza. To je taky dost cool. 

 Tenhle krabo neco pavouk mel asi tak pul metrovy telo a metrovy nohy. Mnamka.

 A par zraloku na konec..

O víkendu jedem na vejlet do New Orleans, tak snad příští příspěvek už o něčem bude...

Ještě musim zmínit tréningy...je to naprosto geniální! Točim techniky na mobil a prostě čumim :D Mám chuť zkusit si tu zazápasit - na začátku května bude gi/no-gi turnaj v Dallasu, ještě uvidim. Chtěj kolem 90$ za vstup! Tak Hey Ho Lets Roll!

St. Patricks' day!

Nevěřil jsem, že původně irský svátek Sv. Patrika se bude slavit až takhle.. Průvody, alegorické vozíky, všichni v zelenym. Zelený pivo, zelený koblihy a zelený muffiny. Šílený! Ale byla to legrace. Pilo se od rána, pilo se v hospodách, pilo se v domech, pilo se na ulici. Více v  obrázkové reportáži.

 V kostelech prej maj i smysl pro humor občas. Nebo je to fakt v Bibli? Čet to někdo?

 Policie hlídkovala ze střech..

Taky se přišel podívat Luigi!

Rodeo ve Forth Worth

Nevim tak úplně co si o rodeu mám myslet. Po příjezdu do místa, kde se rodeo mělo konat, na nás dýchnulo  příjemně kýčovitý prostředí divokýho západu o rozloze asi dvou bloků. Byl jsem až překvapený, že to ale neni jenom divadýlko pro turisty, ale spousta místňáků prostě na rodeo chodí jako na páteční zábavu.

Před rodeem nesměl chybět pořádnej texaskej steak - Stockyards Special s houbickama. 16oz. Labuzo. Předkrm salátek a na zapití texaský Merlot (sladší víno jsem v životě nepil). Ve steakhousu seděla u vedlejšího stolu typická cowboyská rodina asi o patnácti členech, slavící narozeniny. Bylo super to vidět a poslechnout si upřímné Happy Birthday!:)

Rodeo se konalo v něčem, co připomínalo obří stodolu.

Rodeo startuje spanilá jízda slečny s americkou vlajkou a samozřejmě nesmí chybět poslech americké hymny v postoji. Začlo se pěkně zostra. Po představení dílčích aktérů (ochranka na koních, zajišťující bezpečnost jezdců i diváků; klaun, kterej měl uprostřed dějiště gumovej sud, do kterýho vždycky těsně před zuřícím býkem zalez; "vtipnej" moderátor večera) se první disciplínou ukázalo rovnou být samotné rodeo na býcích. Na živo to je naprosto brutální, kam se hrabe klec. Ty cowboys jsou naprostý blázni a nejvtipnější je, že to kolikrát nejsou ani trénovaný profící, ale týpci, co si před rodeem vystojí frontu a prostě to jdou prubnout. Pravidla jsou jasný - ve kvalifikačním kole se musí cowboy udržet na býkovi 8 vteřin aby postoupil do finále. Nikomu se to nepovedlo, ale některý držkopády stály za to. Po tom, co z vás opadne vzrušení, začnete pozorovat co že se to tam vlastně děje. A začínáte pomalu chápat, proč jsou ti býci a koně vlastně tak nasraní. Kolem slabin jim utáhnou nějakej pás a asi to úplně příjemný nebude. Další disciplína bylo lovení telat. Cowboy na koni vyrazí hned za vypuštěnym telatem a zkouší mu kolem krku omotat svoje laso. Když se mu to povede, tele dostane strašnou pecku do ohryzku utahující se smyčnou a hodí tlamu. Jen co se vyhrabe zpátky na nohy, už je u něj kraví muž a ukázkovym quad leg takedownem kosí tele opět k zemi a naučeným pohybem omotává několik smyček kolem všech končetin vystrašeného zvířete. Ve chvíli, kdy zvedá ruce nad hlavu se mu počítá čas. Nejlepší to dávaj do patnácti vteřin. Uf. Nemám asi nic proti tomu, když se zvířata používaj na dostihy nebo polo a už vůbec nemám nic proti pořádnýmu steaku, ale tohle mi prostě přijde jako týrání zvířat pro zábavu a fakt mi to nesedí. Takže na jednu stranu jsem rád, že jsem to zažil a na stranu druhou je mi jasný, že mě na podobnou akci třeba ve Španělsku nikdo nedostane. Fakt, že je něco součást kultury ještě neznamená, že je to OK.

Na cestě domů jsme chytli tak brutální slejvák, že jsme občas museli úplně zastavit. Ale přežili jsme my i náš parádní Charger! Tak se mějte pěkně. Příští víkend bude pravděpodobně ve znamení oslav Sv. Patrika, při kterých je celá naše ulice zavřená a je tu obrovská párty se zeleným pivem a bez papírových pytlíků. Jaj! Když to vyjde, zajdem v rámci toho taky na fotbal, tak sem něco zase nahodim. 

Dallas!

Čas letí. Mám pocit, že moje vysokoškolský dobrodružství v Belgii skončilo teprv nedávno a přitom už jsou to víc jak tři roky. 

Před pár dny mě moje pracovní povinnosti zavály do Dallasu a řek jsem si, že by bylo fajn navázat na těch pár psaní, co jsem z Antverp spáchal. Spojit se s Prahou je díky sedmi-hodinovýmu časovýmu posunu až nečekaně těžký, tak to zkusim timhle způsobem nejak oživit.

Jedenáct hodin v letadle až nečekaně uteklo a po první noci v hotelu nás zaměstnavatel nahnal do naprosto parádní ohrady s bazénem, výřivkou, kinosálem a pěti obytnýma budovama. V apartmánu jsem s němcem Christophem. Máme obří obývak s balkonem spojenym s kuchyní a každej svůj pokoj, koupelnu a záchod. Je tu spoustu divnejch věcí, který si člověk neuvědomí, dokud je nezažije. Maj divný záchody plný vody a nepoužívaj štětky. Sprcha je vždycky přidělaná ke zdi, takže s ní vanu prostě neumyjete. Musíte se zamykat, ikdyž jste doma, protože z venku prostě vezmete za kliku a otevřete. Místo topení je tu klimoška, která dělá hroznej bordel. Je tu tolik místa, že se tu bez auta prostě nedá nikam dostat. Což mě přivádí k naprosto neuvěřitelný změti sjezdů nájezdů výjezdů:

Takže se ve svym pronajatym Dodge Chargerem (3.6 litrů, 296 kobylek 350Nm a asi milion litrů na sto kilometrů) tradičně i při použití GPS navigace trefim svůj sjezd tak na počtvrté.

O víkendu  nás přitáhl otvírací víkend SixFlags zábavního parku...parádní atrakce..stylem hodně podobný Heide Parku v Německu, ale trošku víc našlapaný.

 

Taky musím zmínit to, že jsem si zaplatil členství v klubu u genialního Marcela Garcii. Sám mistr sice učí v New Yorku, ale má tady frenčízu a je to naprosto geniální. Sice na každym tréningu trenér zmíní tolik detailů ke každý technice, že jsem rád, že si pamatuju 1%, ale stejně to stojí za ty prachy.

Když jsme u toho zápasení, další naprosto skvělej zážitek bylo koukat v baru na UFC, speciálně na to, kde Ronda zničila Lízu. Všichni řvou fanděj a čučej na obrovský plátna a televize. Prostě zážitek!

A taky bych mohl zmínit práci. Je jí mraky a amíci jsou zvyklý makat. Víkend nevíkend noc ráno pořád. Práce je naložíno slušne, ale aspoň to utíká a čas na zábavu je taky, jak je vidět :D

No myslim, že na první příspěvek toho je až dost. Chybíte mi! Koukejte  to vsechno okomentovat, ať mám pocit, že to nepíšu zbytečně.

PS: Dneska tu bylo 22°C :)